Vakcíny jsou kontroverzním tématem, i když nám moderní věda jednoznačně říká, že jsou bezpečné a efektivní. Přesto velké množství lidí vidí ve vakcínách přesný opak, pochybují o jejich bezpečnosti a o tom, že fungují. Proč mají lidé negativní postoj vůči očkování navzdory vědeckým důkazům prokazujících opak můžeme prozkoumat pomocí psychologických fenoménů ztěžujících naši schopnost uvažovat o datech racionálně. Jedná se to takzvané „cognitive biases“ neboli kognitivní zkreslení.
Azarpanah, který kognitivním zkreslením a vakcínami zaobírá ve svém článku z roku 2021, jich shrnuje celkem 15. Rozděluje je do 3 kategorií. 1. kognitivní zkreslení spojené s hodnocením informací o vakcínách, 2. kognitivní zkreslení spojené s rozhodnutím naočkovat se a 3. kognitivní zkreslení spojené s předchozími představami o očkování.
Do první kategorie se řadí např. tzv. „framing effect“ neboli efekt rámování, který popisuje to, jak lidé reagují různými způsoby na stejnou informaci podanou jiným způsobem. Konkrétně jde o to, jestli je informace podaná pozitivně nebo negativně, v případě vakcín, zda je dáván důraz na ztráty nebo zisky, pokud se naočkujeme. Menší pravděpodobnost výskytu a závažnost vedlejších nežádoucích účinků vakcíny je vnímaná významněji než pozitivní výsledek očkování – imunizace.
Do druhé kategorie se řadí např. „optimism bias“ neboli optimistické zkreslení. V případě vakcinací se projevuje důvěrou v to, že daná nemoc se nás netýká nebo by neměla vážné následky. Ve třetí kategorii se nachází např. „confirmation bias“ neboli konfirmační zkreslení. Jedná se o tendenci všímat si více informací, které podporují náš názor.
Kognitivní zkreslení je něco čemu se jako lidé nevyhneme. Pokud o všem o existenci těchto psychologických efektů víme, můžeme proti nim alespoň lépe vzdorovat.
Zdroj: