Internet je plný fake news, dezinformací, hoaxů, konspirací a polopravd. Není proto divu, že se obecně doporučuje ničemu nevěřit okamžitě a ke všem zprávám přistupovat opatrně jako kdyby bylo 1. dubna. Víte ale, jak si pravdivost obsahu samostatně ověřit? Právě na to se podíváme v následujících odstavcích.
Smyslem fact-checkingu je hledání podstaty uváděných tvrzení a ověření jejich pravdivosti. Je nutné upozadit náš osobní názor na danou problematiku, protože je možné, že pravda není taková, jakou bychom si možná přáli. Při ověřování jakékoliv informace je žádoucí vyhledat si relevantní zdroje k tématu. Velká část fake news je zaměřena na ty uživatele internetu, kteří nejsou schopní si původní zdroj nebo nezávislé zdroje vyhledat.
Pokud se jedná o zprávu doprovázenou fotografií nebo videem, není možné spoléhat se na to, že opravdu zobrazuje to, o čem se nás snaží autoři zprávy přesvědčit. Reálné fotografie nebo videa mohou být vydávány za něco úplně jiného. Takové fake news bývají nejúspěšnější, protože jsou postaveny na autentickém vizuálním základu. Přidaný dezinformační komentář však obsahuje nepřesnosti, nepravdivé informace nebo subjektivní dojmy, které příjemce zprávy uvedou v omyl.
V případě, že narazíte na informaci, které se vám nezdá zcela důvěryhodná, je vhodné položit si ty správné otázky: Uvádí autor zdroje? Jsou prezentované informace fakta, nebo názory? Kdo je autor a jakou má reputaci? Jaký má autor záměr - přesvědčit, nebo informovat? Rozumí autor dostatečně dané problematice?