Konspirační teorie je pojem, který označuje takové vysvětlení události, situace nebo jevu, ve kterém je zahrnuto spiknutí mocných jednotlivců nebo skupin, často s politickým podtextem, ačkoliv jiná vysvětlení jsou mnohem pravděpodobnější. Konspirace odolávají důkazům, protože jejich přítomnost i absence může konspirační teorii posílit. V důsledku se tak konspirace stává spíše záležitostí víry než něčím, co by šlo potvrdit či vyvrátit. Dopady konspiračních teorií jsou vážné: posilují přesvědčení pachatelů teroristických útoků, snižují důvěru veřejnosti ve vědu a mají negativní následky pro hospodářství.
Ačkoliv první opravdové konspirační teorie vznikly již v období Velké francouzské revoluce, skutečného rozmachu se dočkaly až v 90. letech 20. století. Výraznou roli v současnosti má také internet, který umožňuje snadné sdílení informací. Mezi nejznámější teorie, o kterých jste už určitě slyšeli, patří ty o přistání Apolla na Měsíci, teroristických útocích v New Yorku 11. září 2001, Novém světovém řádu, UFO, mimozemšťanech nebo zpochybňující úmrtí slavných osobností.
A proč mají lidé tendenci konspiračním teoriím věřit? Jako lidé máme sklon v událostech hledat kauzalitu, ačkoliv může být velmi nepravděpodobná. Konspirační teorie navíc nabízí jednoduchá řešení pro složité problémy, umí oddělit dobro od zla a dávají svým příznivcům pocit prozření a kontroly.
Jak je vidět, konspirační teorie mají ve své podstatě velmi blízko k fake news. Ten, kdo konspirační teorii vymyslí a publikuje, má možnost manipulovat lidi ve svůj prospěch pomocí polopravd a neověřitelných faktů. Víra v konspirační teorii dokáže postupně změnit lidské smýšlení i chování, jejich existence a šíření tedy může mít velmi vážné důsledky.